Yassine Bounou - vzpurný brankář

Yassine Bounou (© google.es)

„Nechci abys tomu fotbalu věnoval tolik času“. Táta Yassineho Bounoua měl v tomhle směru neoblomný postoj. Přestože svému synovi poskytoval tu největší volnost jakou snad šlo, on ani jeho manželka rozhodně nebyli zastánci toho, aby se jejich synek věnoval sportu, který prakticky neznali. Nicméně tvrdohlavý potomek měl naprosto jasno v tom, že jeho práce bude jednou spočívat v bránění soupeřovým protihráčům pokořit mičudou svatyni do které si vleze. No a povedlo se! Teď se jeho rodiče snaží co nejrychleji dohnat mezery ve vzdělání, o čem že ten fotbal vlastně je, na tribuně Cerro del Espino, kde jejich syn hraje domácí zápasy za Atlético Madrid B.

Bono, jak mu říkají v rodině rojiblancos, se narodil v kanadském Montrealu 5.dubna 1991, ovšem s fotbalem začal v ulicích marocké Casablancy, městě, kde žili jeho rodiče a kam se v jeho třech letech přestěhovali. Snil o tom, že se jednou stane profesionálním fotbalistou. Strašně se mu líbilo takové to kopání nohama. Jenže jeho výška ho okamžitě nasměrovala, k jeho smůle a zklamání, do branky. „Budeš chytat!“ měl trenér okamžitě jasno. Snažil se tedy napodobovat pohyby, které v televizi předváděli pánové Buffon, nebo Van der Sar. A brzy si z této pozice začínal vydobývat renomé v marockém fotbale. Šlo mu to fajnově, až takovým způsobem, že si jeho zákroků všimli zástupci francouzského Nice, kteří ho koupili, když mu bylo 17 roků. Nicméně byrokratické problémy ho vrátili šupem na černý kontinent, do klubu kde z něj tesali špičkového gólmana od osmi let – Wydad Athletic Clubu.

Už ve chvíli, kdy se Bono vrátil z Francie, začal trénovat s prvním týmem a ve dvaceti se dočkal skvělé příležitosti – zažít si premiéru v samotném finále africké Ligy mistrů v Tunisku před 80.000 hulákajícími blázny - to je pořádný prubířský kámen. Maročan však ukázal všechny své přednosti a také to, že ho žádný tlak nezlomí. Po tomto významném duelu ho díky zranění prvního brankáře čekalo ještě dalších patnáct zápasů v řadě, které byly dostatečné, aby ukázal svůj potenciál a rozhodl se zkusit štěstí v Evropě, zvlášť když mu končila smlouva. I když vedení klubu z Casablancy na něj naléhalo, aby prodloužil, mladý Bono se nenechal zviklat a rozhodl se následovat svůj velký sen.

Lanaři Atlética Madrid si ho všimli na mezinárodním turnaji v Toulonu a Yassine neváhal čapnout nabízenou příležitost za pačesy. V Casablance kroutili hlavou nad tím, že kývl na nabídku filiálky colchoneros, která byla mnohem chudší, než ta od Wydadu. „Říkali mi, že to byla chyba“, přiznává brankář, jenž v Madridu nezažíval zrovna ideální začátky a dokonce přemítal nad tím, že se vrátí domů. „Udělal jsem dobře, že jsem vydržel. Klub se choval velmi dobře“, vysvětluje poté, co prodloužil smlouvu o čtyři roky a Cholo Simeone ho vzal na jeho první letní přípravu s prvním týmem.