Goikoetxeův zákrok na Maradonu. Moment, který spustil debatu o tvrdosti ve fotbale

Drsný zákrok na Maradonu (© marca.es)

Čtyřiadvacátého září 1983 začalo Španělsko řešit, kde je hranice akceptovatelné tvrdosti ve fotbale. Šlo o důsledek drsného faulu, kterým Andoni Goikoetxea poslal na operační sál Diega Maradonu.

Utkání bylo součástí čtvrtého ligového kola, na Camp Nou se střetl vítěz Copy Barcelona a ligový mistr Athletic. Maradona začínal v Barceloně druhou sezónu. Katalánci ho zkoušeli získat už v roce 1980, kdy vše zkrachovalo na vetu argentinské vlády, která hráčův odchod ze země zatrhla. O dvě léta později už přestupu nic nezabránilo. Maradona udělal další krok v kariéře směrem k tomu, aby se stal nejlepším hráčem světa (kterým už ale podle mnohých byl).

První Maradonův rok na Camp Nou ale i přes triumfy v domácím poháru a (tehdy ještě existujícím) ligovém poháru nebyl tak skvělý, jak se očekávalo, přestože měl po boku Bernda Schustera, jenž mu měl být ideálním spoluhráčem. Následující soutěžní ročník byl označován za ten, který ukáže Maradonovo umění v plné kráse. Nebylo žádným tajemstvím, že Maradona nerad trénoval, zvláště pokud to znamenalo nařídit si (po obvykle bouřlivé noci) budík na brzkou ranní hodinu. A protože podobný přístup měl i César Luis Menotti, jenž ve funkci trenéra nahradil Uda Latteka, přesunul tréninky na odpoledne. Netradiční změnu před novináři obhajoval kouzelným vysvětlením, že "je to kvůli biorytmu, protože zápasy se hrají odpoledne, tak je potřeba trénovat odpoledne". Bylo to poprvé a naposledy, co se k tématu vyjádřil, protože každý věděl, která ve skutečnosti bije...

Vyhecovaný zápas

Mezi Barcelonou a Athleticem panovaly vstřícné vztahy, hráči obou klubů však mezi sebou měli nevyřízené účty. A to i kvůli Goikoetxeovi, fotbalistovi s výmluvnou přezdívkou Řezník z Bilbaa, jenž v sezóně 1980/1981 zranil na San Mamés Schustera. Němec následně léčil koleno dlouhé měsíce. "Hrát proti Athleticu je jako jít do korejské války," stěžoval si. Řízný bek Athleticu se s časovým odstupem bránil: "Tehdejší lékař Barcelony González mi řekl, že Schuster už přišel do klubu zraněný z Kolína." 

Zápas byl proto dost vyhecovaný, což potvrdila klíčová 59. minuta. Maradona daleko od branky převzal balón, Goikoetxea k němu už za rozhodnutého stavu (Barcelona vyhrála 4-0) přiběhl a drsným skluzem trefil štírka Barcelony do levé nohy. Camp Nou utichl. Maradona zkoušel vstát, ale hřiště musel opustit na nosítkách. Výsledkem byl zraněný kotník, operace a odhadovaná pauza o délce tří až čtyř měsíců.

"Asi bude muset na hřišti někdo umřít, aby se něco změnilo," soptil Menotti. Lodivod Athleticu Javier Clemente zákrok okomentoval následovně: "Nejsem příznivcem násilí. Jak bych mohl, když mi ukončilo kariéru! Odnesl to Maradona, ale mohl to klidně být některý z mých hráčů."

Rozhodčí Jiménez Madrid ocenil brutální zákrok jen žlutou kartou, i když i to byl pokrok. O několik let zpět utrpěl totiž Fraguas z Atlética Madrid dvojitou zlomeninu holenní a lýtkové kosti a ani se nepískal faul...

Zatímco před výkopem se oba fanouškovské tábory družily, po utkání chtěli příznivci Barcelony napadnout hotel, ve kterém byli ubytováni fanoušci Athleticu, na klubový autobus létaly kameny a ze stadionu na letiště ho musela doprovázet policie.

Zločin?

Zákrok se okamžitě stal tématem číslo jedna. Prakticky v celé Evropě byl označen za "zločin", snad s výjimkou Baskicka, kde ho tamější tisk posal jako "tvrdý a zbytečný". Goikoetxea se dočkal obhajoby založené na dvou bodech: že nešlo o úmysl zranit protihráče a že podobné zákroky nebyly dosud tvrdě trestány. Prezident Barcelony José Luis Núñez navrhl, že by Goikoetxea neměl hrát do doby, než se na trávník vrátí Maradona. Beti Duñabeitia, prezident Athleticu, však upozornil, že v takovém případě by neměl hrát ani Migueli, když zranil ve finále Copy madridského Boneta.

ZLOČIN, psal tisk.

Goikovi hrozil trest až na 25 utkání, šéf komise soutěže Antonio Martínez Lafuente ale trest v této výši v podstatě vyloučil, když řekl, že mu zákrok "také nepřišel tak tvrdý". Obránce Athleticu se sám od sebe dostavil ke komisi, před níž v slzách vysvětloval, že Maradonu nechtěl zranit a jakýkoliv trest by byl nespravedlivý. Výše trestu byla prozrazena "shodou okolností" pět minut poté, co prezident svazu Pablo Porta opustil stadion San Mamés, kde přihlížel utkání tehdejšího předchůdce Ligy mistrů. Přesto se dočkal urážek.

Komise rozhodla, že v Goikově zákroku nebyl úmysl, ale zároveň že je zodpovědný za Maradonovo zranění. Stopka na 18 střetnutí. Někteří baskičtí právníci označili trest za protiústavní, protože byl podle jejich slov potrestán nevinný, neboť nebyl prokázan úmysl.

"Trest je protiústavní. Nelze potrestat někoho, komu nebyl prokázal úmysl," tvrdili baskičtí právníci.

Za Goika se postavila i Asociace španělských fotbalistů s tím, že trest je vysoký jen proto, že obětí byl Maradona. Antonio Hierro, hráč Málagy, poznamenal, že jemu a Da Silvovi z Valladolidu "byla zlomena noha a nikoho to nezajímalo".

Samotného Maradonu naštvalo, že fanoušci Athleticu při zmíněném utkání tehdejší obdoby Ligy mistrů proti polskému Lechu vyvolávali Goikovo jméno. "Goiko není žádný hrdina," utrousil. Fotbalisté Athleticu "obvinili" Barcelonu z hysterické reakce, na což její hráči odpověděli, že "nakonec budeme těmi špatnými my, i když nás pokopali".

Snížení trestu a slavná bitka

Athletic uspěl s odvoláním, Goikovi byl trest zmírněn na deset, a poté na osm utkání. S každým jeho snížením naopak rostla naštvanost v Barceloně a z Barcelony. Athletic a hráč trvali na tom, že nejspravedlivější by bylo, kdyby nebyla udělena žádná stopka. 

Maradona: "Jestli je tohle spravedlnost, odejdu do Konga."

Goiko, kterého později The Times vyhlásil za nejtvrdšího hráče historie fotbalu, se nakonec vrátil v jedenáctém kole, Božský Diego v osmnáctém - dvěma góly do sítě Sevilly. Předmětný zákrok však zůstal v hlavě všem zučastněným, což potvrdilo finále Copy dané sezóny. V něm na sebe opět narazily Athletic a Barcelona. Na Bernabéu tentokrát triumfoval Athletic 1-0, jenže po konečném hvizdu se místo oslav strhla hromadná bitka. Při ní se "předvedl" i sám Maradona, když dobře mířeným kolenem do hlavy knokautoval jednoho ze členů Athleticu.

Clemente po potyčce požadoval vyhoštění Schustera a Maradony ze země, Argentinec ho svým způsobem vyslyšel, když přestoupil do Neapole... Do historie La Ligy bude zákrok na jeho osobu zapsán jako moment, který spustil debatu o tom, jak moc tvrdý fotbal má být povolený.

Další články věnované momentům či tradicím, které se proměnily v legendární a obklopují je zajímavé okolnosti, najdete v sekci Španělské střípky.