Velký den. Nejmenší vesnice v historii Copy vyzve soupeře z La Ligy

Vítejte v Becerrilu (© marca.es)

Malou vesnici Becerril dnes čeká den, který si její obyvatelé budou pamatovat po celý život. Tamější fotbalový klub se totiž v rámci Copa del Rey střetne s prvoligovým Realem Sociedad.

Becerril de Campos se nachází 15 kilometrů od Palencie a žije v něm 754 obyvatel, mezi nimiž je i bývalý atlet Mariano Haro, po němž je pojmenován dvoutisícový stadion. Víska se už zapsala do 117leté historie Královského poháru jako ta vůbec nejmenší, která se ho kdy zúčastnila.

Club Deportivo Becerril byl založen v roce 1977, nikdo nepůsobil ve vyšší než čtvrté lize. V předkole nového formátu Copy zdolal Urracu 1-0, což mu dalo možnost zahrát si proti soupeři z Primery. To je pro Becerril něco nevídaného. "Je to jako vyhrát ve vánoční loterii. Celá vesnice sledovala los v místním baru," říká trenér týmu Edu Narganes, jemuž gratuloval i prezident svazu Rubiales.

Becerril nastupuje ve fialových dresech. V začátcích je dostal od nedaleké Palencie. "Přinesl nám je masér Palencie, protože oni by je vyhodili a my žádné dresy neměli..." vypráví prezident klubu Juan Antonio Redondo.

Od krav k automobilům

V kádru mužstva není žádný profesionál, všichni mají fotbal jako koníček, kterému se věnují po práci. Tréninky má Becerril třikrát týdně od 20:15. Někdy je na nich sotva potřebný počet hráčů, protože ostatní mají jiné povinnosti.

"Má rodina má pozemky a dobytek. Proto pomáhám se setím a sklizní, také krmím krávy," říká Kuko, jeden z hráčů. Jeho kolega Varo prozměnu vypomáhá v knihkupectví: "Máme knihkupectví v Carriónu, jsem v obchodě od 10 do 14 hodin a od 17 do 20."

Isma je pomocným dělníkem na stavbě, pracuje pro společnost kapitána Diestra: "I když vyhrajeme, půjdeme další den do práce, protože musíme dostavět dům. Ale pracovalo by se nám s lepší náladou," říká Isma. Kike je autoklempířem, pracoviště má nedaleko stadionu.

Pro dnešní historický zápas si někteří museli vzít dovolenou nebo si prohodit směnu. Po obědě si dají tradiční kávu a vyrazí po vlastní ose na osmitisícový stadion Nueva Balastera v Palencii, kde se utkání proti Realu Sociedad odehraje. Chybět na něm nebude velký fanoušek - farář Antonino, který jako před každým výkopem mužstvu požehná.

Příspěvek 100 eur měsíčně

Rozpočet Becerrilu je 118 tisíc eur, tisíckrát méně než v případě Realu Sociedad. Hráči dostávají za fotbal měsíční příspěvek 100 eur, dalších 40 eur za vítězství a 20 za remízu. "Je to jako dýško, které mohou utratit za své neřesti. Pokud postoupíme, zaplatíme dluhy a něco dostanou i hráči," věří Redondo.

I českým fanouškům je dobře známá touha hráčů získat dres některé hvězdy soupeře. "Musíme se spolu domluvit, kdo si komu řekne. Už to řešíme. Já svůj dres určitě nikomu nedám, bude pro mě vzpomínkou na zápas a navíc bych neměl v čem nastoupit do přístího zápasu," směje se Isma.

Od 500 do 8 000 diváků

"Mrzí nás, že nebude hrát na našem stadionu Mariana Hara v Becerrilu, ale oslavou byl už zápas předkola, na který přišly 2 tisíce fanoušků," pokračuje Redondo. Do Palencie byl zápas přesunut kvůli větší bezpečnosti, lepšímu osvětlení a větší kapacitě. "Chceme, aby o zápas nikdo z vesnice nepřišel," dodává Redondo. Všechny vstupenky v ceně 20 eur byly s předstihem prodány.

"Bude to něco jiného než hrát před 500 diváky. Tentokrát jich bude 8 000. Navíc utkání přenáší televize, bude to zvláštní pocit," nechal se slyšet Kike. Asistent trenéra Rubén Maeso doplňuje: "Bude to pro hráče jedinečný zážitek. Na jeden den si naši kluci budou připadat jako profesionální fotbalisté."

405 členů a... tři psi

Více než polovina vesnice jsou socios klubu (členové), je jich 405, kteří si členství za 80 eur obnovili. "Tady se platí hotově, dají mi peníze v hospodě nebo na hřišti," říká Redondo. Mezi členy jsou i tři psi - Sua, Nora a Coco. "Mají dětskou kartičku," vysvětluje Redondo.

Utkání proti Realu Sociedad ozvláštní plachta o velikosti 130 metrů čtverečních, kterou si přichystal "kotel" domácích. Bude na ní nápis "Un pueblo de campeones (Vesnice šampionů)". Slavnostní výkop provede veleúspěšný atlet ze 70. let Mariano Haro. Lev z Becerrilu, jak se mu přezdívá, bydlí pouhých 15 metrů od stadionu, který nese jeho jméno.

"Tenhle vlak přijíždí jen jednou za život. Musíme si zápas v první řadě užít, výsledek je druhořadý. Uvidíme, jak to dopadne," shrnuje pocity všech trenér Edu Narganes, povoláním profesor, který učil například brankáře Sergia Asenja.

Becerril si vysloužil zápas svého života. 754 obyvatel prožije sen, který může skončit jakkoliv, ale zůstane po něm jediné - hrdost a úsměv na tváři.