Co dnes dělají... Darío Silva

Darío Silva v dresu Málagy (© as.com)

V pokračování seriálu Co dnes dělají se zaměříme na Daría Silvu, jehož kariéru ukončila amputace nohy.

Kdo to byl?

Uruguayský útočník devadesátých let a první dekády nového tisíciletí.

Čím se proslavil?

Dobrými výkony a góly v dresu Espanyolu, Málagy a Sevilly, celý svět však poté obletěla zpráva o jeho vážné dopravní nehodě, kvůli níž přišel o nohu.

Co dnes dělá?

Po nehodě musel samozřejmě ukončit v roce 2006 kariéru. Věnoval se koním, vlastnil stáj a dělal porotce na soutěžích.

Pracoval také pro agenturu bratra Sergia Ramose Reného, která zastupuje fotbalisty.

V současné chvíli je číšníkem v jedné z pizerrií v Málaze. "Peníze vydělané fotbalem? O ty mě okradli mí agenti. Měli se o ně starat, ale dělali si s penězmi, co chtěli," řekl televizi La Sexta. "Nic mi nezbylo, prodal jsem svoji část domu, ale žiji hezký život. Když musím pracovat, pracuji," dodává i přes nepřízeň osudu vždy dobře naladěný Darío Silva.

"Poznal jsem už hodně fotbalistů, ale žádný z nich není skromný jak Darío. Nechápu, že nepůsobí ve fotbalovém prostředí. Lidé rychle zapomněli na hráče, který působil na takové úrovni," říká majitel restaurace Antonello.

Darío Silva přiznává, že by se rád stal skautem: "Hrál jsem se třech velkých ligách, poznám dobrého hráče. Chtěl bych dělat skauta, nejlépe pro Málagu."

Zajímavosti:

K nehodě došlo 23. září 2006. Darío Silva skončil v klubu Portsmouth a v rodné Uruguayi si hledal angažmá. Když cestoval s dalšími dvěma fotbalisty Elbiem Papou a Dardem Pereirou, na silnici nezvládl řízení svého picku-upu a narazil do pouliční lampy. Spolujezdci utrpěli jen lehká zranění, Darío Silva zlomeninu lebky a komplikovanou zlomeninu pravé nohy. Lékaři rozhodli, že pro přežití bude potřeba nohu pod kolenem amputovat. Operace trvala téměř čtyři hodiny a po ní hrozilo, že se mu do amputované končetiny dostane infekce. Po pár dnech byl však jeho stav označen za stabilní.

"Udělal jsem chybu, za kterou jsem zaplatil. Jsem rád, že jsem to odnesl já a ne oni (spolucestující). Více nemá cenu to řešit," komentuje nehodu.

Když se Darío Silva probral po operaci, rychle si sehnal protézu, která je ohebná, nikoliv pevná, jak je časté. Díky tomu žije prakticky bez omezení.

Při rekonvalescenci pracoval s koňmi, což jeho lásku k nim ještě znásobilo. "Ale koně jsem měl rád už v době, kdy mi bylo pět," dodává.

Darío Silva nikdy neztratil chuť žít ani sportovat. Po nehodě se věnoval veslování a údajně snil o tom, že se zúčastní olympiády v Londýně.

V roce 2009 se na jeho podporu konalo benefiční utkání mezi Argentinou a Uruguayí. Zahrál si v něm i sám Darío Silva a proměnil dvě penalty, jednu v zápase, další v rozstřelu.

Ve Španělsku strávil rok v Espanyolu, čtyři v Málaze a dva v Seville, odkud odešel poté, co s ním nepočítal Joaquín Caparrós.

Poslední ze 49 utkání za reprezentaci odehrál v rámci baráže o postup na MS 2006 proti Austrálii. Uruguay neuspěla a na turnaj se nedostala.

Fotbal stále sleduje: "Má paní se se mnou chce rozvést, protože sleduji fotbal 24 hodin denně," říká se smíchem.

Kariéra v kostce:

Darío Debray Silva se narodil 2. listopadu 1972 ve městě Treinta y Tres (V překladu Třicet tři. Netradiční název města je poctou 33 Uruguaycům, kteří v 19. století bojovali za to, aby se země vymanila z brazilské nadvlády). Jako profesionál debutoval za Defensor v roce 1992. Po štaci v Peñarolu zamířil do italského Cagliari, poté prošel Espanyolem, Málagou, Sevillou a Portsmouthem. S Málagou vyhrál v roce 2002 Intertoto Cup. Uruguay reprezentoval 49krát a zaznamenal 19 branek.